Občanská společnost

Možná znáte termín “občanská společnost” z projevů Václava Klause, který ji označuje za nepřítele demokracie. Možná jej znáte z názvu nové strany na volyňské politické scéně. Co to vlastně je a proč je důležité o občanské společnosti mluvit a psát? Podle jedné z definic (té jednodušší) občanská společnost představuje prostor, v němž si občané uvědomují své společné zájmy a prostřednictvím společenských institucí (sdružení, organizací, spolků..) – tedy nezávisle na státu (!) tyto zájmy prosazují.

A co má tedy občanská společnost společného s Volyní a proč našla místo v našich novinách. Určitě si všichni snadno vybavíte nějaké místní spolky, sdružení, kluby, party, jejichž členové mají stejné zájmy a ty se snaží prosazovat. Např. včelaři, myslivci, sokolové, Ratejna, fotbalisté, bikeři a nebo třeba Volyně v dolyně.

Volyně je vlastně plná občanské společnosti. Není to ani nic nového, ani pobuřujícího. Občanská společnost už dávno není opozice vládnoucímu režimu, jako před mnoha lety bývala. Tak proč stojí za to o ní psát, když je tak obyčejná a všudypřítomná? Občanská společnost je silný prostředek k dosahování cílů. Jakmile však chce někdo prosazovat svoje zájmy a cíle, zavání to konfliktem. Pak je slyšet jiná definice občanské společnosti než naše úvodní. Taková, ve které nikým nevolená, samozva ná menšina ovlivnuje většinu. Taková definice, která varuje před snahou nahrazovat stávající demokratický systém.

Jeden příklad za všechny – ekoteroristé blokující vlastními těly kácení šumavských lesů. I když jsou možná cíle vznešené, nechceme přijmout řešení podle principu “účel světí prostředky” a je těžké souhlasit s takovým přivlastňováním si práva rozhodovat o věcech veřejných.

Naštěstí občanskou společnost nepředstavují jen činy kontroverzních aktivistů. Opačným příkladem je úspěch velvarské komunity, která vlastními silami (tzn. bez dotací EU, kraje…) provádí vlastní záměr – obnovu zanedbané prvorepublikové plovárny Malvaňák. Stránka www.malvanak.cz stojí za pár minut času, člověk si rychle uvědomí tu ohromnou kapacitu fungující občanské společnosti. Je spousta věcí, jež lze dělat bez sporů

a konfliktů a konec konců pořád demokraticky.

I ve Volyni máme viditelné výsledky. Například změna způsobu projednávání rekonstrukce ulice Na Vyhlídce poté, co se na zasedání zastupitelstva ozvali obyvatelé a jako zájmový spolek se snažili prosadit svůj názor. A je pěkné, že mnozí svůj názor byli po diskuzi schopni přehodnotit a změnit. Je to možná drobnost, ale podle mne představuje podstatu občanské společnosti. Jedinečné myšlenky a náměty ke změně vycházejí nejpřirozeněji zespoda, z komunity, od obyvatel. Možná je označení takových skutků a událostí jako zásluha občanské společnosti zbytečné a zavádějící. Jen vytváříme dojem něčeho mimořádného

a ona je to ve skutečnosti normální a běžná věc. Nemohl bych mít větší radost, než kdyby to byla pravda. Zatím mi však připadá, že práce občanské společnosti je pro rozvoj měst a obcí nezastupitelná.

Radnice řeší problémy, reaguje na vzniklé situace, udržuje chod a řád věcí. Ale jen málokdy přijde s tvořivou iniciativou. Málokdy chce něco zlepšit jen proto, že by to mohlo být lepší a ne jen proto, že to před tím bylo

hrozné. To je pracovní prostor občanské společnosti. A to je prostor pro nás, společnost Volyňáků, kteří mají společný cíl. Vybudovat

město, ve kterém budeme rádi žít a vychovávat naše děti.  O to se Volyně v dolyně snaží a v tom bude pokračovat.

MUDr. Jan Kovář