Miliónová zakázka firmě, které se nedovoláte

Město Volyně staví přístavbu garáže a skladu posypové soli a chodníku v Žižkově ulici za 1 088 659,-. Výběrové řízení vyhrála firma LIKRES s.r.o., kterou řídí ukrajinský 25letý podnikatel Ivan Stan, který se zdráhá používat telefon. A firmu LIKRES s.r.o. na Googlu nenajdete.

Dne 21. září 2011 proběhlo 6. řádné zastupitelstvo města Volyně, kde bylo schváleno financování výše zmíněných investičních akcí. Starosta podepsal smlouvu, která nechává mnohé otázky nezodpovězeny: např. zda není firma LIKRES s.r.o. jen bílým koněm, který obě zakázky nepřepustí formou subdodávky jiné firmě.

Jaká fakta Volyně v dolyně o firmě sehnala?

Třeba už jen to, že firma nemá internetové stránky, což je v dnešní době jistým standardem, a nelze se prakticky dovolat (nám se to nepodařilo) na kontaktní telefonní číslo. A takové firmě byste dali milionovou zakázku?

Na www.google.com nenalezneme o firmě jedinou zmínku, kromě výkazu z obchodního rejstříku. Z něj zjišťujeme, že jednatelem firmy LIKRES je Ivan Stan, narozený v roce 1986.

Připusťme, že firma nemá stránky a že ji vede pětadvacetiletý ukrajinský mladík, ale ono chybnosti budí také sídlo firmy. Na adrese Praha 9, Hloubětín, Mochovská 478/40, PSČ 198 00 sídlí dalších 18 firem. Seznam jejich vlastníků jak by vypadl z vietnamských Zlatých stránek : (např. Anh Tuan Nguyen, Dinh Thao Bui, Tuan Le Anh ). (Volyně v dolyně tímto nijak nenaráží na národnost výše uvedených a chápe i podstatu virtuálních kanceláří.)

Posmutnělý úsměv budí i podpis výše zmíněného Ivana Stana, který se na zakládací listiny i jiné dokumenty podepisuje velkými tiskacími písmeny. Základní kapitál firmy je 200 000,-, přesto získala zakázku za více jak pětinásobek případné záruky.

Rozvážný hospodář by v kombinaci s výše uvedenými informacemi asi ani toto nepovažoval za šťastný krok. Podle pana místostarosty splnila firma všechny zadávací podmínky a upřednostňujícím kritériem byla nejnižší cena. Místostarosta má snad pravdu, že vše proběhlo v mezích zákona, ale rozhodně ne s čistým úmyslem (zákon je „kvalitní“ natolik, že už roky se připravovalo jeho přepracování).

Město Volyně sice nemůže bezdůvodně firmu vyřadit, jestliže splnila všechny podmínky. Napříště bude nutné přehodnotit dosavadní postupy a nastavit hodnotící kritéria tak, aby pro příště nemohl veřejnou zakázku vyhrát bílý kůň.

Zákonné možnosti zde jsou, samospráva jich musí pouze chtít využívat. Jak je tedy možné, že koalice nechce vnímat očividné signály… I u zakázek malého rozsahu lze určit podmínky finančních, technických nebo kvalifikačních předpokladů, které jsou standardní i jinde. Když situace dospěje

Důraz na konečnou cenu samozřejmě kvitujeme, ale vzato selským rozumem z běžného života: čím dražší věc pořizujete, jdete tím spíš jen po ceně?

Svoji investici řádně zvažujete, chcete mít přece také zajištění servis (záruky), sbíráte informace o značce či výrobku (reference). Pokud se kvalita a reference výrazně liší, neměla být jediným kritériem cena.

Zmiňování skutečností nás navádí k domněnce, že firma LIKRES s.r.o. je firma nastrčená a lze se obávat subdodavatelského přepuštění zakázky v nezdravé míře, ne-li úplně. Musíme popřát panu starostovi pevné nervy v případě reklamačních řízení s firmou, jíž se nelze dovolat a sídlí ve virtuální kanceláři.

Pozorný čtenář si nyní možná položí otázku, proč se obáváme subdodavatelského přepuštění zakázky. Přeci se mohla cílová firma sama rovnou o zakázku přihlásit a nabídnou cenu dokonce ještě nižší (o provizi). Toto je ale bohužel běžná praxe v případě, kdy konečná firma má větší či menší vazby s tou kterou radnicí a tímto jednoduchým trikem legalizuje své metody k faktickému získání veřejné zakázky.

Ačkoliv se na zastupitelstvu pan Valhoda, Červený i Bočánek (a s nimi zřejmě i celá koalice) tvářili, že sdílí obavy Volyně v dolyně, přesto nevolili možnost zrušení výběrového řízení, ani nijak nevystoupili proti zadání zakázky formě LIKRES s.r.o. Proti uskutečňovanému plánu koalice se postavili VvD a ODS. Pan Jirsa z KDU-ČSL se zdržel hlasování.